Kostelec na Hané 18.3.06
2006-03-18
Do Kostelce se z RC Zlín vydala silná pětka a o zážitky nebylo nouze. Víc než o výsledcích bude tento článek o drahocených zkušenostech, které jsme na Hané získali.
1. Petr a formule na spalovací GP3300
Ve snaze dostat do baterií se jmenovitou kapacitou 3300 mAh o něco víc, narazil Petr na limitující hodnotu teploty. Při posledním pokusu (aspoň pro danou sadu posledním) obešel slabé místo vynecháním teplotního čidla. Vše vypadalo dobře až do chvíle, kdy GéPéčka začala syčet. Během krátké chvíle došlo ke vznícení šestičlánku. Mezitím co ostatní utíkali k východu a v hale propukala panika, Petr přikládal ke vznikajícímu požáru masné hadry nacucané mazáním z kol a technickým benzínem. Po této akci jsem opustil halu i já a zbytek tudíž jen zprostředkovaně. Hořící baterie po vymontování z auta holýma rukama vynesl Petr ven v hořících hadrách, aby tak vylekal a zahnal zpět k domovům nesměle se blížící skupinku diváků.
Závěrem jen tolik. Během těchto amatérských pyrotechnických pokusů nebyl nikdo zraněn a pro další pokus se spalovacími technologiemi chystá Petr jiný materiál. Podle dostupných zdrojů to bude taky šestičlánek, ale tentokrát hodlá NiMH nahradit obohaceným plutoniem.
2. Petr a poloviční odpor na valivých ložiskách v el. motoru.
Zajímavou cestu eliminace ztrátového výkonu zvolil ve svém dalším experimentu opěr Petr.
Ač kul. ložiska v el. motorech jsou na vysoké úrovni a ztráty v nich jsou minimální, snažil se autor tohoto eXperimentu získat na konkurenci výhodu pomocí letmého uložení rotoru. Při jedné pravotočivé zákrutě demontoval ložisko s částí zadního čela. Výrazně tak zlepšil chlazení uhlíků i celého motoru. S takto upraveným vozem si dojel pro 2. místo ve formulích. Ložisko u pastorku se jevilo jako postačující, přesto tuto úpravu nedoporučil a sám pro další klání nechce
pokračovat v dolaďování této progresivní techniky.
Podle vlastních slov (publikovatelný volný překlad): "Nestačilo to na vítězství, jdu od toho."
Doslovně: "Bych se na to mohl...."
3. Honza - výměna čtyřech kol za 1,2s.
Nejrychlejší výměnu kol jsem naplánoval do své druhé finálovky. Tak jak po létě přichází podzim, tak i po cílové rovince přichází zatáčka. Právě tam jsem za vydatné pomoci spoluzávodících demontoval během desetinky vteřiny pravé zadní kolo. Jednoduchým výpočtem pak dostaneme čas 1,2s. na všechna 4 kola a to i s přestávkou celou desetinu vteřiny mezi jednotlivými koly. Bohužel při tomto pokusu přelstít konkurenci se mi demontáž nepovedla zcela bez vedlejších účinků a tak jsem ve výměně zbylých 3 kol již nepokračoval. Ikdyž by čas výměny kol byl skvělý, oprava tlumiče, výměna parohů, ramena, domečku, kul. kloubů, spojovaček... by mě zjevně zdržely na delší dobu a tak jsem z jízdy odstoupil. Z hodnocení "Nestačilo to na vítězství, jdu od toho." je jasné, že ani tento fígl nedoporučujeme následovat.
Tak snad se Vám ostatním takové patálie budou vyhýbat a hodně štěstí do dalších závodů všem
Jan Matyáš