Setkání mistrů, jak na klouzačce, ač nikde nemrzne, ....

2008-12-22

Ráno před závodem jsem obul auto do toho nejlepšího co jsem měl a šel to zkusit. Po dvou minutách trápení bylo po zkoušení. Zřejmě mi někdo namazal kola mydlem. A tak jsem rozhodl, než se trápit, tak to raději budu v roli diváka. Ondra mezi tím vedle na stole rozdělal generální údržbu svého podvozku. (rally podvozku) Jinak bych si připadal zcela zbytečný. Vše na závody bylo nachystané, nic nescházelo. A tak mne potěšilo, že mohu přiložit ruku k dílu stran Ondrovy generálky. Ondrovo HPI Pro4 si žádalo vysléct ložiska z řízení a tak přišla k duhu má dílenská zkušenost se svěrákem a dřevěnou paličkou. A pak bylo jen otázkou času, zda Ondra naučí řídící soutyčí běhat alespoň tak volně, aby s tím servo pohlo. Nakonec se daří, za pomocí Petrových ložisek a Ondrova umu při sborce a rozborce. Auto je pojízdné. Ondra se jde definitivně přihlásit.

Jdu kouknout, jak v tomto případě vypadá startovní pavouk. A co nakonec Honza mne přesvědčil, že zaplním díru do počtu a pokud nebudu startovat, tak startovka bude jak řešeto. Pravda, již na podvečer jsem si zabalil nádobíčko a tajně doufal, že budu potřebný.
No tak co, klouže to tak, že se jen stěží rozjedu. No tak to je třeba zbytečně nezastavovat. To že se ještě musím trefit i na trať celou situaci sice ještě komplikuje, ale nakonec od toho jsou tam mantinely. První klání mám s Ondrou, neb jsme byli na přihlášce poslední. Bohužel, od staru vidím pár sekund jen záď jeho, v továrních barvách, Lancia Delta Integrále (nebo jak se to správně píše) a pak už ani záď, neb je na hony vzdálená. S pravidelností, jak diktuje SW od Honzy, nastupuji k jízdám, abych se utkal se svým protivníkem, určeným mi rozpisem. Je mi záhadou, proč se všichni usmívají, když jsem ve 4 členné startující skupině já. Nechápu, proč se mnou nikdo nechce bojovat lexan na lexan, tak, jak to vidím ve spoustě jiných soubojů. A souboje jsou natolik zajímavé, že koukáme s Milanem jako startující druhá dvojice, jak to Bábovkám jde před náma a sami start prošvihneme, ...až nás musí z velínu upozornit, že bychom jako již i mohli jet, ....
Několikráte jsem častován pochvalou, že takových soupeřů jako já by mohlo být víc, …..

Pěkná podívaná. Hosté, co se ohlásili a také dorazili, neb jsem jim sdělil, že uvidí doposud nevídané, odcházeli se slovy, že souboje předčily jejich očekávání.
Pokud jsem měl mezi kouřením chvilku, nenechal jsem si ujít rozpis, kde se dalo očekávat že nikdo nedá triko zadarmo. Nevím, zda jsem méně vnímal loňský rok, zaneprázdněn jinými radostmi. Ale přišlo mi, že letos bylo na co upřít oko a to nejen co do soubojů, ale také prezentované techniky. Kdy RALLY vozy měly na rozdíl od okruhu skutečně realistické tvary, ………. bylo na co koukat.

Tuším, že nás startovalo 32 kusů. A to je velmi brilantní účast. A i přes obecnou „zimu“ prostředí (sakra tak mne zábly v přezouvácích nohy, …) bylo na parketu „horko“. Trať byla pohledná a lahodící oku. Melodická, bez pauz. Ti jež byli vychováni na parketách nebo kluzkých, mokrých lesních stezkách, jež jim je jízda dveřmi napřed vlastní, předváděli skutečný slide se vším všudy co k tomu patří. Rozdílný povrch, parkety a koberec, vše doplněno o nějakou tu nerovnost a překážku, vyžadoval špekulaci, jak to obout. Můj výsledek již znáte z úvodu.

Zde jen poznamenám: přesto, že setkání je záležitost odpočinková, ozvaly se hlasy, jak na příště podmínky stran obutí sjednotit. Kdy jsme při cigaretě s Honzou přes několik zcela nesmyslných řešení, a tuším to byl Honza, co to vymyslel, přišli na možná jedno zajímavé: 16ks (nějakých) pneu se zakoupí na klub. Zřídí se pneuservis, kde budou všichni poctivě přezouvat. No a tyhle bačkory se na další sezonu schovají do krabice, nebo rozdají dětem do kroužků. Pravda já si od tohoto neslibuji ani bod na víc. Pro mne je i tahle varianta zcela k ničemu, neb u mne jsou to ruce, které rozhodují. A ani ta nejlepší guma by mne nezachránila, ….. ale snad ta úvaha není k zahození, …..

Stran citelného chladu od podlahy jsem vzdal konec a vyvrcholení závodu. Mrzí mne to, ale asi bych to omarodil. A v mém věku je třeba již dávat na teplo od nohou majzla. Odjížděl jsem spokojen, spokojen s atmosférou která vládla, s pocitem, že Honza a všichni co mu pomáhali setkání připravovat, odvedli sakra dobrou práci.

Sláva vítězům, čest poraženým. Putovní pohár, tuhle vzácnou trofej, si na dobu jednoho roku uloží do své poličky Petr Novotný. Zde prosím, na setkání mistrů není poražených, je jen jeden kterému to šlo sakra dobře. A 31 spokojených, kteří čestně soupeřili, nebo se snažili ze všech svých sil, nedát svou kůži soupeři zadarmo.

Nashledanou na setkání mistrů 2009. Replika poháru, co vítězi zůstane doma jako památka na doby kdy mu to šlo hodně dobře, je již nachystaná a čeká na svého budoucího majitele.

Karel