17.6.2006 HIT #3
2006-06-17
Situace tentokrát byla odlišná od té minulé. Manželka mi pomohla s přípravou diplomů a startovní listiny a tak jsem kolem půlnoci spal jako nemluvně.
Ráno jsem se nemohl dočkat, kdy už se bude jezdit a okolo půl deváté jsem si i potestoval. Nebylo dohromady co. Auto ani dráha od minule nedoznaly změny, tak jsem se jen třásl, co na mě tentokrát vytáhne konkurence.
Karel se vyšvihl perfektním ozvučením, tak to bylo tentokrát i s muzikou. Začátek 9:30 se posunul na 9:32, neb jezdci nebyli připraveni.
Skupina A
Po nevydařené kvalifikaci, kdy Petr Novotný ani jednou nezajel, aby se kvalifikoval mezi svoje, byl jasným favoritem Dan Holiš. Petr Novotný nakonec startoval na divokou kartu pořadatele na chvostu druhé skupiny, což ho stálo cenné desetinky a v konečném sčítání pak nestačil na D. Holiše. Třetí Karel Mikuš zápolil se stávkující technikou, ale s výsledkem byl nakonec spokojený. Spokojenost se očekávala i u čtvrtého Acida, který ke konci dne donutil techniku k poslušnosti. V podvečer mu to jelo docela dobře a pokud zůstane u této vzrůstající tendence, máme se na co těšit. Dalším v pořadí byl tentokrát nečtvrtý Martin Bábovský, který taky neabsolvoval jízdu z důvodu poruchy.
Víc se čekalo od Miry Dolanského a překvapením byl Zdeňa Ziko, který už pomalu získává přehled a zkušenosti jízdy ve smečce. Taky naladění jeho vozu bylo o kus lepší.
Smolný den si vybral Richard, který jakoby symbolicky zakotvil na 13. příčce.
Skupina B
Zde nebylo nic tak jasné jako v Áčku a tak se bojovalo o každou desetinku. Po prvním finále vévodil poli Igor s náskokem 0,4s. O jízdu později byl druhý, tentokrát o 1,6s. Toto pořadí si udržel až do konce dne a prvenství mi tak jakoby spadlo do klína. Zle dotíral na příčky nejvyšší i Ludva Košík. Ten však doplatil na počasí, které po poledni přestalo vyhrožovat deštěm a proměnilo se v pravé TROPY. Ludvův poddimenzovaný regulátor si pak během jízdy párkrát oddechl a bylo vymalováno. Vlasta Handl se po špatné kvalifikaci zdržel ve slabší skupině a chyběl tak v přímých soubojích o pódium.
Nejlepším z našich "novorozenců" se tak stal po zásluze Petr Marčík a pojistil si svoje vedení nad svým rivalem Vondráčkem.
Po přestávce způsobené pubertou se znovu objevil na dráze Tom Dolanský. Během jeho nečinnosti zastarala i jeho technika a tak se během dne často potýkal s tech. problémy.
Skupina C
Dominujícího krále této skupiny - Zděňu Šafáře tentokrát překonal nejmladší z rodu Bábovských, tedy Matěj. Nadstandardně dobré výkony pak podali další tři v pořadí, Luba Topolánek, Jiří Všetička a Víťa Křemeček. Menší spokojenost hraničící s nespokojeností pak byla v týmu TT-01 Brno. Jirka Zeman šel do boje s většími ambice, těm však udělaly přítrž technické potíže.
Životního úspěchu pak dosáhl klidnou a vyrovnanou jízdou Karel Neudek, který byl v průběhu dne v takové pohodě, že občas zapomněl nastoupit i na jízdu. S klidem a rozvahou starého námořníka si pak přijel pro řádnou porci bodů v 1. polovině výsledkové listiny nejobsazenější kategorie.
Zato Tomáš Ohnůt vzdal svoje snahy o proniknutí do další modelářské kategorie a příštích závodů se hodlá účastnit jen jako mechanik (a musím podotknout, že výtečný mechanik).
Skupina N
N-ka měli jasný scénář a jen hororová kapitola by to mohla změnit. Horor se však nekonal a tak bral každý, co mu patří.
Kategorie F-1
Kategorie tentokrát trpěla menší účastí jezdců a některé jízdy až nápadně připomínaly velkou cenu USA z konce minulého roku. Díky prázdné trati si tak Šumi najel co potřeboval a s technikou laborující Sam už nestihl zakontrovat. Třetí v pořadí, matador a pamětník RC sportu Jirka Kunz se přijel podívat do Otrokovic, co tu vlastně pácháme. S průběhem byl spokojený a přislíbil účast i na dalších závodech. Poslední pak byl Richard, který si body zaslouží, když ne za předvedený výkon, tak za bojovnost určitě.
Ráno jsem se nemohl dočkat, kdy už se bude jezdit a okolo půl deváté jsem si i potestoval. Nebylo dohromady co. Auto ani dráha od minule nedoznaly změny, tak jsem se jen třásl, co na mě tentokrát vytáhne konkurence.
Karel se vyšvihl perfektním ozvučením, tak to bylo tentokrát i s muzikou. Začátek 9:30 se posunul na 9:32, neb jezdci nebyli připraveni.
Skupina A
Po nevydařené kvalifikaci, kdy Petr Novotný ani jednou nezajel, aby se kvalifikoval mezi svoje, byl jasným favoritem Dan Holiš. Petr Novotný nakonec startoval na divokou kartu pořadatele na chvostu druhé skupiny, což ho stálo cenné desetinky a v konečném sčítání pak nestačil na D. Holiše. Třetí Karel Mikuš zápolil se stávkující technikou, ale s výsledkem byl nakonec spokojený. Spokojenost se očekávala i u čtvrtého Acida, který ke konci dne donutil techniku k poslušnosti. V podvečer mu to jelo docela dobře a pokud zůstane u této vzrůstající tendence, máme se na co těšit. Dalším v pořadí byl tentokrát nečtvrtý Martin Bábovský, který taky neabsolvoval jízdu z důvodu poruchy.
Víc se čekalo od Miry Dolanského a překvapením byl Zdeňa Ziko, který už pomalu získává přehled a zkušenosti jízdy ve smečce. Taky naladění jeho vozu bylo o kus lepší.
Smolný den si vybral Richard, který jakoby symbolicky zakotvil na 13. příčce.
Skupina B
Zde nebylo nic tak jasné jako v Áčku a tak se bojovalo o každou desetinku. Po prvním finále vévodil poli Igor s náskokem 0,4s. O jízdu později byl druhý, tentokrát o 1,6s. Toto pořadí si udržel až do konce dne a prvenství mi tak jakoby spadlo do klína. Zle dotíral na příčky nejvyšší i Ludva Košík. Ten však doplatil na počasí, které po poledni přestalo vyhrožovat deštěm a proměnilo se v pravé TROPY. Ludvův poddimenzovaný regulátor si pak během jízdy párkrát oddechl a bylo vymalováno. Vlasta Handl se po špatné kvalifikaci zdržel ve slabší skupině a chyběl tak v přímých soubojích o pódium.
Nejlepším z našich "novorozenců" se tak stal po zásluze Petr Marčík a pojistil si svoje vedení nad svým rivalem Vondráčkem.
Po přestávce způsobené pubertou se znovu objevil na dráze Tom Dolanský. Během jeho nečinnosti zastarala i jeho technika a tak se během dne často potýkal s tech. problémy.
Skupina C
Dominujícího krále této skupiny - Zděňu Šafáře tentokrát překonal nejmladší z rodu Bábovských, tedy Matěj. Nadstandardně dobré výkony pak podali další tři v pořadí, Luba Topolánek, Jiří Všetička a Víťa Křemeček. Menší spokojenost hraničící s nespokojeností pak byla v týmu TT-01 Brno. Jirka Zeman šel do boje s většími ambice, těm však udělaly přítrž technické potíže.
Životního úspěchu pak dosáhl klidnou a vyrovnanou jízdou Karel Neudek, který byl v průběhu dne v takové pohodě, že občas zapomněl nastoupit i na jízdu. S klidem a rozvahou starého námořníka si pak přijel pro řádnou porci bodů v 1. polovině výsledkové listiny nejobsazenější kategorie.
Zato Tomáš Ohnůt vzdal svoje snahy o proniknutí do další modelářské kategorie a příštích závodů se hodlá účastnit jen jako mechanik (a musím podotknout, že výtečný mechanik).
Skupina N
N-ka měli jasný scénář a jen hororová kapitola by to mohla změnit. Horor se však nekonal a tak bral každý, co mu patří.
Kategorie F-1
Kategorie tentokrát trpěla menší účastí jezdců a některé jízdy až nápadně připomínaly velkou cenu USA z konce minulého roku. Díky prázdné trati si tak Šumi najel co potřeboval a s technikou laborující Sam už nestihl zakontrovat. Třetí v pořadí, matador a pamětník RC sportu Jirka Kunz se přijel podívat do Otrokovic, co tu vlastně pácháme. S průběhem byl spokojený a přislíbil účast i na dalších závodech. Poslední pak byl Richard, který si body zaslouží, když ne za předvedený výkon, tak za bojovnost určitě.
Jan Matyáš