Tento nepříliš šikovný termín z pohledu kolize s populární Mote de Valachia sliboval nižší, čí mizivou účast. Obavy z malé konkurence však rozehnal již ranní warm-up, kde bylo jasné, že špičkoví jezdcí všech kategoríí si nenechali ujít příležitost srovnávání s konkurencí. Trať plná záludných zatáček postrádala uzší místa, ale i tak bylo kumšt se na ni v daném počtu startujících vejít.
Kategorie 1:18 T/MT
Zde bylo k vidění 8 aut z nichž jedno bylo jiného měřítka, ale co je vlastně měřítkem pro účast. Jezdci i komisaři mě pustili do minitruckmánie s modelem Kyosho mini Inferno 1:16 buggy. Tento model byl oproti ostatním o cca 1cm užší a o 1cm delší. V hejnu vodoměrek nevyčníval a tak nebylo důvodu řešit, co že je to za měřítko. Ale blíže k půběhu.
Osmý Karel Neudek. Těsně bojoval o sedmou pozici s Pavlem Novotným (nespletl jsem se, trenér tata vtáhl novou krev do RC klání a můžeme se těšit na silné duo Petr a Pavel Novotní). Karel nakonec nestáhl otěže závodu na svoji stranu a tak zůstal věrný myšlence, že nemá rád liché čísla, šťastnou sedmu nevyjímaje.
Šest Petr Sekula, kterého těsně vyčistila dvojposádka vaniš-týmu. Dva jezdci ve "voze", dva na tribuně, to bylo moc i na Sekiho.
Následuje duo STS Chvojkovice-Brod oslabeno o R. Granáta. Bramboru vyoral Mira Dolanský, o kousek hlouběji zabral Milan Peška, jehož pluh vytáhl ze země měděný drát. Měď je dnes taky hodně drahý kov, takže jako alternativa k bronzu za třetí místo použitelné.
Druhé místo jsem si vybojoval já, ač přesnější než vybojoval by bylo tvrzení uhájil. Pomalu, ale jistě jezdící inferno tvořilo na trati zátku, přes kterou nebylo jednoduché projít. S množstvím štěstí málo kolizí a s trochou drzosti defenzivní stopa a vždy na vnitřku zatáčky, jinak to nešlo.
Tím, kdo startoval před touto patálií byl Pavel Schiller, který maximálně zužitkoval nabízenou výhodu a vybojoval prvenství.
Závěrem k truckům - pohoda, klídek, krása, nádhera. Teď mě tak napadá, jak budu asi hodnotit OPEN, který trakaři nasazovali a vlastně ani nebylo proč.
OPEN
Deset jezdců rozděleno do dvou skupin, skvělá podívaná. Nelze jinak hodnotit, to co bylo na dráze k vidění.
Karel uzavírající první desítku doplatil na kvapík, který není jemu vlastním pojetí závodů a dvě kategorie pro něj bylo kousek přes zub.
Devátý Mira Křížek. To pro mě bylo překvapení, ale konkurence byla opravdu taková. Na Mirkovi byla však vidět převládající dobrá nálada a to že se přijel bavit. Věřím, že mohl dokoupit nové gumy a 10x přestavět setup auta a nervozně pobíhat po depu, varianta, kterou zvolil byla mnohem sympatičtější.
8. -7. černá místa výsledkové listiny. Ani tentokrát Adam nedosáhl na bratrovu pozici. Navíc u Jakuba bylo patrné zlepšení, kdy v závěru těsně pronásledoval nebo i předjel celkově šestého Milana Pešku. Pod tlakem nechyboval a to není lehké.
5. - 4. Zdeněk <> Zdeněk. Duo, které v cíli dělilo v součtu 2,8 vteřiny. Lépší z nich, tentokrát Šafář ml., ale to snad pro diváka nebylo podstatné. Co podstatné bylo, že oba jezdci si často měnili pořadí, ale ani na chvíli nezapomněli na férovost. Byl to pěkný a napínavý souboj, který se odehrával kousek za zády celkově třetího Miry Dolanského. Ten jezdil svoje a do soubojů před, ani za sebou se moc neangažoval.
Krásný souboj dvou Zdeňků však zůstal zastíněn neskutečnou podívanou, která probíhala na předních pozicích. Tady to snad ani napínavější být nemohlo. Dobře vyspaný Martin Bábovský jezdil tak, jek ho ještě neznám. Nestartoval s pole-position a to bylo pro diváky moc dobře. Petra Novotného, který byl v kvalifikaci rychlejší před sebou doslova tlačil. Najížděl zprava, zleva, zkoušel později brzdit nebo nachystal rychlejší výjezd, ale Petr držel jako skála. Bylo evidentní, že Martin je rychlejší a bylo nádherné, že se všechny tyto pokusy obešly bez vzájemného kontaktu. Třešinkou na dortu bylo vygradování Martinova nátlaku do krásného předjížděcího manévru a po právu získaného prvenství v oupnech.
STOCK
Netradičně štoky poslední, ale na tom snad nesejde. Zde si měřilo síly 15 jezdců.
Nejmladším z nich Honza Zádrapa, který byl tentokrát nesoustředěný a proto nepokořil nikoho ze svých soupeřů. Ještě méně spokojený než Honzík byl 14-tý Dan Štuler. Technika, která měla posunout schopnosti jezdce kupředu stávkovala a než se v týmu RC Napajedla rozhodli pro radikální řez a návrat k ověřené TRU101 byly dvě finálovky minulostí. V té další se pak přemotivovaný Dan snažil kouzlit, ale nešlo to. Poslední finále už jel klidně a krásnou jízdou zajel svůj standard, který by ho řadil do horní půle startovního pole.
Dále pak slušný výkon sedmi mladíčků, kteří před školou zaparkovali trojkolky a hurá na závody. A šlo jim to vskutku dobře a při rychlosti, kterou si mladí upevňují svoje dovednosti se máme již brzy na co těšit. Mezi ty vyježděnější patří Lubomír Španěl (5) a Martin Šafář (6).
Čtvrtým místem potvrzuje Leoš Zádrapa, jak moc vážně to s RC auty myslí. Jen o malý kousek nechal ujet motokáristu Vildu Gabriela a na jejich vzájemný souboj jsem velmi zvědav.
Druhý Víťa Křemeček. Ještě před nedávnem outsider RC světa, v podstatě jeden ze sedmi dnes popisovaných nováčků. A hle, kde je. Je to náhoda? Není. Je fakt dobrý, ale....
První místo desetinek prostě nese jméno Martin Bábovský. Oupny tata, štoky syn. Kdyby jeli jednu kategorii, cílem by zjevně projížděli vedle sebe :) Gratuluji a 17.2.07 dovi.